Recenze na knihu: Magie krve

Originální název: Blood Magic
Autor: Tessa Grattonová
Přeložila: Jana Kunová
Počet stran: 350
Vydáno v ČR: 2013
Nakladatelství: Knižní klub

Anotace:
Ze středoškolačky Silly se stala po smrti rodičů samotářka a místní podivín. Nick je naopak oblíbený a sebevědomý chlapec, který si však kvůli své minulosti drží od lidí odstup. Oba cítí, že je váže zvláštní pouto – a brzy se ukáže, že mají společnou schopnost provozovat kouzla, která se provádějí pomocí krve. Nick, Silla a její starší bratr Reese experimentují s magií, ale brzy zjišťují, že v ospalém prérijním městečku na ně číhá někdo, kdo v magii krve hledá moc a nesmrtelnost a jehož osud se proplétá historií jejich rodin už dlouhé desítky let... (zdroj: bux.cz)



Knihu Magie krve jsem měla na svém seznamu "Chci si přečíst" už hodně dlouho. Teprve až nyní když mi domů dorazil druhý díl, jsem se rozhodla, si také pořídit ten první. Takže hnedka o jarních prázdninách na horách jsem se pustila do čtení a musím se přiznat, že už druhý den bylo velmi těžké vstát od knihy a jít na sjezdovku!

Jak pak vypadá kniha?
Kniha je klasický hardback s velmi zajímavým přebalem, který určitě přitáhne pozornost budoucího čtenáře a donutí ho začít přemýšlet, o čem asi kniha může být. Já sama jsem to nevěděla až do doby, kdy jsem ji otevřela a začala číst. 

Stránky jsou slabé, takže moc rychle neubývají, ale to zde vůbec nevadí. Ba spíš naopak! Originální je i zpracování začátku kapitol, kde k příslušné číslovce přibyla i řádka vzájemně propletených vlnek. Graficky je i odlišena dějová linie probíhající v minulosti, a to tak že tento text je psán kurzívou.

Písmena, odstavce, stránky, kapitoly...

Spisovatelka příběh vypráví v tzv. ich formě, která je rozhodně lepší, pro pohodlnější vžití do postav. Zajímavé je i střídání dvou hlavních postav ve vyprávění v jedné z dějových linií. A to Silly a Nicholase, dvou náctiletých, kteří spolu začnou chodit hnedka na prvních stránkách a celé to dobrodružství s magií prožívají spolu. Většinou mi takovéto střídání vadí, zde jsem to však uvítala, jelikož Tessa to umí využít k tomu, aby čtenáře skvěle napnula.

Dvakrát jsem se zmínila o dvou dějových linií, tak teďka přišel čas vám je vysvětlit. Dalo by se říci že hlavní dějovou linii, představují Silla a Nicholas, kteří žijí v současnosti. Druhou vedlejší linii, která v knize sice nemá dost místa, za to čtenáře dokonale napne, se odehrává od roku 1904 až do současnosti a je psána formou deníkových zápisků jedné postupně šílící čarodějnice jménem Josephine. Tato linie čtenáře donutí číst, jelikož vše hrozně moc zamotává a zamotává, ale nebojte! Na konci se vše vysvětlí!

Příběh, děj, postavy... 
Příběh je velmi zajímavý, napínavý a originální.Určitě má tendence čtenáře zaujmout a donutit číst dál a dál. Dokonce je možné, že si budete přát, aby kniha ještě neskončila, jelikož vše se vyřeší na posledních pár stránkách. Proto bych se vůbec nezlobila, kdyby spisovatelka konec trochu více natáhla, jelikož mi přišel trochu víc osekaný.

Na závěr bych autorčin styl chtěla přirovnat ke své oblíbené spisovatelce Richelle Mead, protože obě umí vytvořit úžasné napětí. Dokážou úžasně zaplést děj. A v neposlední řadě vědí, co to chce, aby se čtenář opravdu bál!


9/10