Recenze na knihu: Město ze skla

Originální název: Mortal Instruments: City of Glass
Autor: Cassandra Clareová

Přeložila: Eva Maršíková

Počet stran: 474

Vydáno v ČR: 2013

Nakladatelství: Knižní klub

Anotace:
Clary postupně odhaluje další střípky z minulosti své rodiny a nalézá přitom spojence v tajemném lovci stínů Sebastiánovi. Valentýn sbírá veškeré své síly, aby jednou provždy zničil všechny lovce stínů, a jediná šance, jak ho porazit, spočívá ve spolupráci s odvěkými nepřáteli. Ve třetím díle série musí Clary získat vládu nad svými nově objevenými schopnostmi, aby zachránila Skleněné město, ale je to vůbec v jejích silách?
(zdroj: bux.cz)


Na knihu jsem se velmi moc těšila, jediná potíž byla v tom, že jsem nebyla sto si ji koupit. Nakonec jsem se přeci jen vyhecovala, knihu si koupila a s ní i čtvrtý díl, který momentálně čtu, takže se můžete za chvíli těšit i na jeho recenzi.

Díky čemu mě celá série upoutala jsou obálky. Ano, přiznávám to a nestydím se za to! Jsou prostě nádherné, a když na internetu vidím obálky z jiných zemí, jen se usměji, protože ty naše jsou mnohem hezčí! O proti prvnímu vydání, je toto filmové v paperbackové podobě, nádherně k sobě ladí a jsou prostě boží!!! Ale všimla jsem si, že na zadní straně chybí háčky nad e, tak snad to v dotisku opraví.

Kniha je celkově rozdělena do tří částí: Jiskry létají vzhůru, Hvězdy svítí temně, Cesta do nebes, jinak dále také do 20 kapitol. Oproti prvním dílům je tento tlustší, což možná bude také tím, že spisovatelka původně zamýšlela celou sérii tímto dílem ukončit. Díky tomu také Město ze skla končí celkem uzavřeně, že ani nemáte potřebu hledat další díl (kdyby jste nevěděli, že další je na světě).

Od první stránky se čtenář může těšit na akci, o kterou zde rozhodně není nouze. Celkově je zde hodně napětí, zvratů, akce, bitek... Prostě všeho co má správné fantasy s upíry, vlkodlaky atd. mít!

Celkově je knihy psaná v tzv. er formě a to rovnou z několika pohledů: Clary, Jace a Simon.

Jak už jsem nakousla v knize se dočkáme mnoha velkých zvratů, na jež bychom samy ani nepomysleli. To se mi na této knize velmi líbilo, jelikož mě to nutilo číst pořád dál a dál - co když právě na další stránce se dozvíme něco dost velkýho? Tady by se tedy slušelo spisovatelku hodně pochválit, jelikož je to obrat o sto osmdesát stupňů!

Abych to vyvážila a nepsala vám tu jen o tom, jak je kniha boží. Tak tady je taky jeden mínus, najdete zde celkem dost rozsáhlých popisných pasáží, které jsou umístěny, zrovna mezi napínavými scénami. No, není to z vzteku? Chvilkami jsem byla dokonce i nucena je přeskakovat a to obvykle čtu knihy poctivě!

Změní se nám i prostředí. Z New Yorku se přesouváme do Skleněného města, což je město lovců stínů.

I zde autorka nezklamala a jak už je zvykem i nyní se na konci můžeme těšit na velkou slavnou bitvu!

I přes těch pár mínusů klady převáží. Vy, si čtení užijete a nutně budete potřebovat další díl, protože se vám prostě všechno dostane pod kůži. Já už to nebudu zdržovat a jdu číst další díl!

10/10

Recenze na knihu: Zůstaň se mnou

Originální název: If I stay
Autor: Gayle Formanová
Přeložila: Květa Palowská
Počet stran: 183
Vydáno v ČR: 2014
Nakladatelství:  Yoli

Anotace:

Talentovaná violoncellistka Mia si vždy myslela, že nejtěžším rozhodnutím jejího života bude volba, zda jít za hlasem svého srdce, jenž jí radí zůstat s Adamem, nebo se naplno věnovat druhé osudové lásce – hudbě –, protože to by znamenalo soustředit veškerou energii na studium na prestižní umělecké škole. Jednoho únorového rána se však všechno změní. Když se Mia po děsivé autonehodě probere, nic necítí. Vidí své mrtvé rodiče, těžce zraněného bratra – a nakonec samu sebe. Zatímco její tělo je v kómatu, ona sama může vidět a slyšet vše, co kolem děje. A najednou se musí rozhodovat, zda na tomto světě vlastně chce ještě zůstat, anebo zda o svůj život, který beztak visí na vlásku, bojovat přestane.
Druhé vydání celosvětového bestselleru, který poprvé vyšel česky pod názvem Jestli zůstanu (Ikar 2011).

(zdroj: bux.cz)

Rovnou bych začala obálkou, kterou musím moc a moc pochválit. Co říct? Je zkrátka boží. O proti prvnímu vydání je to paperback. Nezměnila se pouze obálka, ale i název. Pokud ještě nevíte, o čem je řeč, tak je o knize vydané v roce 2011 nakladatelstvím Ikar Jestli zůstanu. Nyní ji opět vydalo nakladatelství Yoli pod názvem Zůstaň se mnou a na obálce jsou fotky z filmu, který do kin přijde na podzim.

Proč ta změna názvu? Pátrala jsem a na bux.cz jsem našla odpověď, cituji:

Druhé vydání se chystá při příležitosti filmové verze, která bude brzy uvedena do kin. Česká filmová distribuční společnost se rozhodla pro název Zůstaň se mnou, takže vydavatel jej jednoduše přebral. Původní název bude na obálce také uveden.

 

Kniha je velmi psychologicky založená, takže počítejte s tím, že při čtení budou slabší povahy potřebovat pár kapesníčků. Celkově spisovatelka příběh pojala velmi originálně, ale přece jen jsem se těšila, že tam toho bude víc. Chvilkami mi kniha přišla dost natahovaná, hlavní hrdinka zde pořád omílá jedno a to samé. Tedy, jak se seznámila s Adamem, jak miluje svoji hudbu, jací byli její rodiče v mládí atd. Některé informace jsem četla pořád a pořád dokola, až mě to začalo unavovat. Nicméně jsem četla pořád dál, protože jsem se těšila na tu část, kdy ji dostihne realita a bude se tím vším muset vypořádat. A nakonec jak mi stránky ubyly, až jsem došla na poslední, jsem zjistila, že spisovatelka příběh utnula a to zrovna v tom nejnapínavějším. Nebo možná lépe řečeno, před tou více psychologickou částí. Po pátrání na internetu jsem zjistila, že spisovatelka napsala i druhý díl, nevíte, kdy vyjde?

Dovolím si ukázku, kde jsem měla já osobně slzy na krajíčku:

"Je to v pořádku. Jestli chceš odejít. Všichni chtějí, abys zůstala. Já to chci víc než všechno, na čem mi kdy v životě záleželo." Hlas mu selhává pohnutím. Odkašle si, nadechne se a pokračuje. "Ale to chci já, a chápu, že ty můžeš chtít něco jiného. A tak jsem ti jen chtěl říct, že jestli chceš odejít, rozumím ti. Jestli nás musíš opustit, je to v pořádku. Jestli chceš přestat bojovat, přestaň."

Co se týče spisovatelčina stylu psaní, je spíše jednoduchý. Sice dost skáče v čase, ale myslím, že bez jakýchkoli potíží vše pochopíte, tak jak máte.

Nezbývá mi, než vám knihu doporučit, protože, i když je zde pár mínusů, plusy převáží a kniha se vám bude líbit!

9/10

 

Tímto bych chtěla poděkovat nakladatelství Yoli za poskytnutí recenzního výtisku!!!

Recenze na knihu: Temná hrdinka 2 (Růže podzimu)

Originální název: A Dark Heroine Novel - Autumn Rose
Autor: Abigail Gibbsová
Přeložila: Jana Chatrier
Počet stran: 349
Vydáno v ČR: 2014
Nakladatelství:  Knižní klub

Anotace:

Autumn Roseová má šanci zachránit svět, který miluje. Co všechno však kvůli tomu bude muset obětovat?
Autumn Roseová žije v ospalém přímořském městečku, ale hluboko pod povrchem jejího klidného života jsou pohřbena temná tajemství. Její babičku kdosi zavraždil a živá londýnská společnost, v níž vyrostla, je nyní pro Autumn jen vzdálenou vzpomínkou. A co hůř, v nové škole se jí všichni vyhýbají a posmívají – kvůli podivným vířícím znamením na kůži, která jí brání zapadnout do davu.
Pak se ale ve škole objeví hezký mladík, který má na pokožce stejná znamení jako Autumn, a obrátí její svět vzhůru nohama. Autumn je mezi spolužáky náhle populární, což ale vede k nebezpečí, že někdo odhalí její tajemství. Ještě horší je však vracející se sen o dívce, kterou se chystá svést velmi temný princ... a Autumn musí přijít na to, jak ji zachránit, než bude pozdě.
Další strhující příběh Temných hrdinek.

(zdroj: bux.cz)

 

Po přečtení prvního dílu jsem se doslova nemohla dočkat, až mi přijde druhý díl této série Temných hrdinek, a tak není divu, že jakmile se ocitla v poštovní schránce, jsem pozastavila čtení rozečtené knihy a vrhla se na tuto!

Kniha je tvrdší paperback, který nádherně ladí s prvním dílem. Na rozdíl od něho není obálka pouze černobílá, ale je zde přidaná i žlutá barva, která vytváří takový starobylý efekt či jak to nazvat. Prostě a jasně, obálka je boží!!!

Docela novým trendem po vlně upírů a dystopií je vlna knih, kde se ve vyprávění střídají dvě hlavní postavy, protože poslední dobou je to skoro v každé knize, po které šáhnu. V prvním díle byli hlavními postavami Violet a Kaspar, nyní máme nové hrdiny a to Růži a Fallona, když jsem tento fakt zjistila, byla jsem trochu naštvaná, protože minulé hlavní hrdiny jsem si velmi oblíbila, a tak není divu, že jsem se na ně těšila. Nicméně na Růže jsem si velmi brzo zvykla i na Fallona, který zde ovšem dostal jen málo prostoru.

Jak už jsem nakousla staří hlavní hrdinové jsou zde odstaveni na vedlejší kolej, ale nezoufejte ke konci se v knize přece jen objeví!!!

Když už se nám mění hlavní hrdinové, tak nezůstane jenom u toho, také se nám změní dimenze a to z druhé na první, kde žijí Čaromocní. Lidé ovládající kouzla a jimi jsou jak Růže tak Fallon. O proti druhé dimenzi, tak zde lidé o temných bytostech vědí, sice se jich bojí a distancují se od nich, ale vědí. Také zde máme nové nepřátele a to tzv. Exterminy, což jsou kouzelníci, kteří se dali na používání zakázané magie.

Spisovatelka píše stejným stylem jako minule a to znamená jednoduše a výstižně. Takže zde nečekejte žádné těžké zamotané věty atd. Přirovnala bych to ke stylu autorky ze Stmívání. Celkově je příběh vyprávěn ich formou.


Ani v tomto díle není děje nazbyt. Celkově kromě hlavní zápletky série, pár přepadení se zde nic vážného nestane. Možná by to přece jen chtělo v tomto ohledu něco víc přidat, to však nic nemění na tom, že by se kniha četla špatně a čtenář se nudil, ba naopak já osobně knihu přečetla na jedno posezení.

Co se mi zde velmi líbilo, bylo to, že dějově se kniha vrátila časově zpátky. Tedy abych to upřesnila, první i druhý díl probíhají současně. Což mi přijde dost originální a zajímavé, takhle vlastně víme, jak to všechno vnímali obě strany.

Trochu nelogické mi zde přišlo, proč by Čaromocní měli bránit jen školy? Možná to jen autorka nedovysvětlila. Nicméně nechápu, proč by nepřátelé nemohli zaútočit i na nějakou filmu či něco podobného...

Celkově knihu mohu jedině doporučit, četla se sama. Jakmile se začtete nepustí vás to a vy budete muset číst a číst až do poslední stránky! Sice je zde všechno úplně nové o proti prvnímu dílu, ale toho se rozhodně nelekejte a směle do čtení!!!

10/10

Tímto bych chtěla poděkovat nakladatelství Knižní klub za poskytnutí recenzního výtisku!!!

Recenze na knihu: Sophiina volba

Originální název: Sophies Choice
Autor: William Styron
Přeložila: Radoslav Nenadál
Počet stran: 695
Vydáno v ČR: 1984
Nakladatelství:  Odeon

Anotace:

Rozsáhlý mnohovrstevnatý román začíná okamžikem, kdy se Stingo, mladý jižanský spisovatel, přistěhuje do brooklynského penzionu, aby tam pracoval na svém románu. Brzy však začne být téměř proti své vůli vtahován do citového dramatu, které se odehrává mezi jeho sousedy, Nathanem a Sophií. Neurotický, přecitlivělý Žid Nathan se zjevně propadá stále hlouběji do zničující duševní choroby a krásná Polka Sophie, která prošla Osvětimí, je navždy poznamenaná prožitým utrpením. Zatímco Stingo sleduje, jak během jediného manhattanského léta a podzimu osudy Sophie a Nathana směřují ke svému nevyhnutelnému tragickému závěru, poslouchá Sophiino vyprávění o minulosti, z něhož se po částech vynořuje děsivý, krutě realistický obraz společenského zla, které páchá nenapravitelné škody na lidské duši.

(zdroj: bux.cz)

 

Ještě nějakou dobu vás budu otravovat s recenzemi na klasiku, protože jsem se rozhodla, že během prázdnin si přečtu knihy k maturitě. Proto vás varuji, že po této recenzi, přijde v nejbližších dnech recenze na Lakomce, pak si asi dáme oddych a pak ještě Revizor a Jak je důležité míti Filipa.

Jak pak vypadá kniha?
Mám starší černé vydání od nakladatelství Odeon, které se mi velmi líbí. Kniha je velmi obsáhlá, ale nevypadá na to. Je zde 695 stránek a přitom kniha vypadá, že má tak 300. Je to tím, že stránky jsou skoro průhledné...

Písmena, odstavce, stránky, kapitoly...
Děj knihy se odehrává v roce 1947 v New Yorku. Příběh nám vypráví mladý začínající spisovatel Stingo a zároveň nám popisuje historii své platonické lásky Sophie a jejího přítele Nathana. Trochu místa zde získají také jiné postavy jako například Leslií či jeho otec.

Chvílemi bylo velice náročné sledovat autorovo skákání v čase a zase zpět. Například kniha začíná v poválečné Americe, pak se nejednou ocitáme na chvili v době Americké revoluce, pak skáčeme do období mezi světovými válkami do Polska, na to jsme v Osvětimi u konce války, pak opět poválečný New York a pak zase Osvětim tentokrát ze začátku války... Ani trochu čtenáři nepomáhá fakt, že Sophie o své minulost neříká celou pravdu a občas lže i to pak vyplývá na povrch a čtenář si vše musí přerovnat v hlavě.
 
Celkově je kniha převážně psaná spisovně, občas se ale ve slovní zásobě vyskytnou nějaké vulgarismy, německé či polské výrazy. Hodně je v knize také dialogů. Na druhou stranu nás ale spisovatel neušetřil ani rozsáhlých, dlouhých monologů filozofického rázu, které čtenáře občas otupí nebo zamotají hlavu.

Příběh, děj, postavy... 
Vypravěčem celého románu je Stingo, o kterém jsem se vám už zmínila. Někdy ale přímo cituje Sophiino vyprávění, pro něž je charakteristické chybné časování..., které zdůrazňují její cizí původ.

Celkově mě z knihy bavil hlavně její příběh, který je také podstatnou částí knihy. Život jí postavil před mnoho těžkých voleb, jenž ji změnily.
 

Sečteno a podtrženo   
Abych pravdu řekla, knihu jsem se snažila číst už před dvěma lety, ale po nějakých sto stránkách jsem čtení vzdala s tím, že to zkusím za pár let znova. Nyní se mi již příběh podařilo zdárně přečíst až do konce. Sice je kniha občas zbytečně natahovaná, nicméně i to stojí překonat, jelikož odměnou vám bude neskutečný příběh se zajímavým psychologickým pozadím!!!

9/10
 

Recenze na knihu: Obraz Doriana Graye

Originální název: Stories
Autor: Oscar Wilde
Přeložila: J. Z. Novák
Počet stran: 245
Vydáno v ČR: 1952
Nakladatelství:  Lidové nakladatelství

Anotace:

Příběh s utopickými prvky se odehrává v 19. století v Londýně.
Jediná rozsáhlejší próza Oscara Wilda předvádí na fantastickém příběhu aristokrata, jemuž kouzelná moc propůjčila věčnou krásu a mládí, rozpor mezi morálkou a estetickým prožitkem - zatímco Dorian Gray zůstává stále dvacetiletý, jeho dokonalá podoba na plátně stárne a ohyzdí se podle toho, kolik dívčích srdcí zlomil a kolik nadějných mladíků přivedl do zkázy.
(zdroj: bux.cz)

Dneska jsem si pro vás připravila recenzi na knihu, kterou nenajdete na poličkách YA literatury ani tzv. červené knihovny. Obraz Doriana Graye pochází z pera anglického spisovatele irského původu Oscara Wilda, který mimo jiné patři také mezi známé prokleté básníky.

Jak pak vypadá kniha?

Já osobně jsem si knihu pořídila na antikvariátu za pár korunek, takže moje vydání je starší, tedy konkrétně z roku 1971. V té době tato kniha stála pouhých 20 korun, řekněte, nechtěli byste i dneska takovéto super ceny. (Jo, je mi jasné, že v té době byly platy o dost menší, ale přece jen...) Osobně mám klasické knihy raději starší, protože tak na mě může nějak zapůsobit. Nicméně pro ty, kdo by o knihu stály, ji před nedávnem vydalo nakladatelství Moba.

Písmena, odstavce, stránky, kapitoly...

Děj se odehrává v Anglie v 19. století. Oscar ve svém díle kritizuje anglickou společnost, takže není divu, že vydání této knihy bylo provázené nelibostí tehdejších kritiků.

Kniha je psaná v tzv. er formě a je uspořádána do dvaceti kapitol, z čehož některé z nich byly k dílu dodány až dodatečně. Spisovatel užívá spisovného jazyka někdy až archaického.

 

Příběh, děj, postavy... 

Celkově kniha moc děje nemá, hlavní zdroj napětí je niterní vývoj hrdiny, který se díky vlivu jeho přítele Henryho mění z hodného nezkaženého chlapce na zlého a sebestředného. Je tedy velmi zajímavé knihu číst a vidět jeho postupnou proměnu a snahu se zachránit.

 

Sečteno a podtrženo 
Kniha se mi četla opravdu dobře. Sice zde bylo pár míst, kde byly rozsáhlejší filozofické pasáže, které děj moc neposunuly, ale myslím, že to čtenář v klidu zvládne.

Pokud vás kniha moc nezaujala, ta velmi doporučují podívat se na stejnojmenný film, který byl podle knihy natočen. Sice se v něčem od sebe liší, hlavně ve filmu je vše vygradované do extrémů. Nicméně já také jako první viděla film a až to mě donutilo vzít do ruky i knihu a číst.

9/10

Věty mého srdce: Tajný deník Marie Antoinetty

Nejraději bych vybrala snad deset citátů, ale dodržím zadání a tady je jeden z knihy, kterou jsem dočetla před nedávnem, Tajný deník Marie Antoinetty.

Stále nám opakoval, jak nás miluje, viděla jsem, jak těžce nese bolestné loučení. Když pro něj konečně přišly stráže, pevně nás objal, poté mě odtáhl stranou. Sundal si snubní prsten, políbil ho a vložil mi ho do dlaně.

"Propouštím vás,"pronesl klidně, "Axel je dobrý muž. Vdejte se za něj a buďte šťastná!"

Nebrečela jsem, když jsem tuto kapitolu četla. To je u mě neobvyklé, většinou u knih i brečím. Určitě mě to dostalo, posledních asi sto stránek hraje na takovouto notu.