Recenze na knihu: Marie Antoinetta (Soumrak rozmařilosti)

Originální název: Day of Splendor
Autor: Juliet Grey
Přeložila: Tereza Horáková
Počet stran: 356
Vydáno v ČR: 2013
Nakladatelství: Domino

Anotace:
Co zůstalo skryto za okázalou garderobou a výstředními účesy?
Když Marie Antoinetta roku 1774 usedla po boku manžela na francouzský trůn, bylo jí pouhých osmnáct let. Mnozí hodlali jejím prostřednictvím získat nemalý politický vliv, avšak jejich naděje záhy zašly na úbytě. Od francouzské královny se totiž očekávaly pouze dvě věci: půvabný zevnějšek a následník
trůnu. V naplnění druhého, zásadnějšího poslání Antoinettě bránil panovníkův liknavý postoj k manželským povinnostem – a možná právě proto se upnula k povrchním kratochvílím. Hedvábné toalety, výstřední účesy, oslnivé šperky či nekonečné karetní večírky však jen zastíraly bolest duše týrané podlými intrikami a nepřetržitými zákulisními boji o moc.
Královnin trpký úděl nakonec nedokázal zmírnit ani příchod vymodlených potomků. Mateřské radosti kráčely ruku v ruce s bolestí a žalem. Ludvík XVI. sice svou choť zahrnul přátelstvím, nikoli však opravdovým něžným citem, a proto hledala oporu u své tajné lásky, švédského hraběte von Fersen. Během neblaze
proslulé aféry s náhrdelníkem vyšlo najevo, že Versailles ani Francie nikdy nepřijaly někdejší rakouskou arcivévodkyni za svou. Nespokojení poddaní rádi uvěřili štvavým pamfletům, které Antoinettu líčily jako zpustlou a rozhazovačnou madame Defi cit. Blížil se den, kdy královna bude muset začít bojovat nejen o dobrou pověst, ale také o osud celé monarchie, bourbonského rodu… a životy svých blízkých.
(zdroj: bux.cz)

Před přibližně dvěma lety jsem shlédla film Marie Antoinetta, který mě velmi uchvátil, a tak jsem začala hledat knihy s touto tematikou. Přečetla jsem několik knih a nyní si na seznam přidám i druhý díl troilogie o této královně.

I druhý díl má pevnou vazbu, co mi však trochu vadí je, že hřbety knih k sobě moc neladí. Zatímco na prvním díle pokračuje fotka z hlavní strany, u druhého dílu je pouze modrý pruh, který fotku ruší... Nicméně toto je pouze technická stránka pro knihomoly, kteří potřebují, aby jim knihy i hezky ladily. Pro lidi, co toto vůbec neřeší, je to úplná prkotina.

Nyní se hnedka ocitáme ve Versailles, kde vládne tvrdá pařížská etiketa, které jiným přijde naprosto směšná. Stejně tak i budoucí královně Francie, mladé Marii Antoinettě, která má v sobě rakouskou krev. Po nástupu jejího manžela na trůn, zjišťuje, že zde vše chodí naprosto jinak. Nikdy se jí nikdo nebude ptát na názory ohledně politiky... od ní jako francouzské královny se očekává pouze jedno - dědic trůnu, který ani po osmi letech nepřicházel vinou zdráhavosti manžela.

 Královna proto hledala útěchu u přátel a radovánek, které mnohdy trvaly i několik dní. Pomalu začala měnit versailleskou etiketu, čímž si nadělala plno nepřátel, kteří ji začali pomlouvat. Nepomáhalo ani to, že se uchýlila za zdi svého malého zámečku.

Spisovatelka dokázala, popsat postupnou proměnu Marie Antoinetty, jako mladá dívka toužila po dětech, a když je neměla hledala útěchu v radovánkách. Tak přes to, když se jí dětičky konečně narodili, se stala milující maminkou a hodnou panovnicí. Bohužel, osud jí ani jejímu manželovi nepřál.

Kniha na můj vkus končí dost otevřeně, ale přeci jen je taky třetí díl, který vše dokončí, ovšem oproti prvnímu dílu, který spisovatelka ukončila po nástupu na trůn, tento končí a vlastně ani nekončí...

Mně nezbývá než se těšit na další díl, jelikož kniha potažmo celá série je napsána velmi čtivě, takže čtenáři dovolí se začíst, ovšem nedovolí mu knihu odložit do té doby, než dojdou stránky...

9/10