Recenze na knihu: Hon

Originální název: The Hunt
Autor: Andrew Fukuda
Přeložila: Jakub Kalina
Počet stran: 296
Vydáno v ČR: 2014
Nakladatelství: Fragment

Anotace:
    Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi?
    Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně – nezamilovat se do jedné z nich!
Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk.
    Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal.
Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plném nemilosrdných dravců je stále silnější...
(zdroj: fragment.cz)


O této knize jsem hodně slyšela v knižní blogosféře, proto ani mě nenechala chladnou a musela jsem knihu mít. Byla jsem na ni moc zvědavá, trochu jsem tušila a věděla o čem bude, a tak jsem měla obavy: může být kniha s upíry i v dnešní době originální, když ji jen na dnešním trhu mraky? Odpověď zní, nebudu vás napínat, ano!

Hnedka ze začátku si čtenář musí udělat jasno ve dvou pojmech a to: Kdo je člověk a kdo glupan. Ve společnosti, kde jsou lidé skoro vyhubení, vládnou lidé alias upíři. O obyčejných lidech smýšlejí jako o glupan, myslí si, že jsou vývojově zaostalejší zvířata. V přísně střeženém věděckém centru zkoumají poslední žijící skupinku glupanů.

Touha po krvi obzvláště glupaní je velká, lidé - upíři ztrácejí v těchto chvílí nad sebou kontrolu. Moc často se to však nestává, jelikož glupani už přece nejsou.

Hlavní postava Gen je člověk - glupan, který žije mezi upíry - lidmi, aby mohl přežít, skrývá svoji pravou identitu, hraje si na upíra. Nosí falešné tesáky, jít krvavé maso, nesměje se, nevyjadřuje emoce a co je nejdůležitější nesmí se zpotit a vždy musí mít dokonale hladkou pokožku bez jediného chloupku.

První zádrhel nacházíme už zde! Upíři, živočichové velice rychlí s nejostřejšími smysly, při lovu na glupany je dokážou vycítit na míle daleko. Jak to že tedy necítí glupana, který se s nimi denně střetává ve škole? Během čtení knihy narazíte na více takových to nedomyšlených detailů, ráda bych vám je pověděla (ty, na které jsem přišla já), ale tím bych velmi spoilerovala.

I přes tyto nedomyšlené detaily, je kniha vlemi akční, napínavá a co je nejdůležitější čtivá. Autor umí velmi dobře psát, dokáže čtenáře zaujmout a nepustit až do konce knihy. A já už se velmi těším na další díl této úžasné triologie!

10/10

Tímto bych chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku!!!