Originální název: ---
Autor: Jiří Weil
Přeložila: ---
Počet stran: 159
Vydáno v ČR: 1964
Nakladatelství: Mladá fronta
Autor: Jiří Weil
Přeložila: ---
Počet stran: 159
Vydáno v ČR: 1964
Nakladatelství: Mladá fronta
Anotace:
Román vypráví o židovském úředníkovi, který se skrývá před transportem
na předměstí a žije v očekávání nevyhnutelné smrti. V kritickém okamžiku
se vzchopí a rozhodne se zápasit o svůj život.
(zdroj: databazeknih.cz)
Opět vám přináším recenzi na knihu,
kterou možná můžete také nalézt na vašich maturitních seznamech. Je to knížka
poměrně tenká, přibližně nějakých 160 stránek. Moje verze této knihy je
paperbacková se žlutou židovskou hvězdou na přední straně s černým pozadím.
Celkově je příběh vyprávěn v ich formě,
kdy hlavní postava je žid, který se vzdal šance na život a jen přežívá v
rozbořeném domě. Proč by ho měl opravovat, když mu ho stejně jednou vezmou.
Ztratil lásku a nemá za co bojovat. Mrzne a vyžívá z toho, z čeho se dá.
Má však štěstí, protože lidé odcházejí do transportů, ale on pořád zůstává v
Praze. Jednoho dne k němu přijde kocour, kterého pojmenuje Tomáš. Je to risk,
jelikož domácí zvířata mají zakázané, stejně jako jízdu tramvají nebo některé
ulice...
Abych pravdu řekla, tak kniha mě část
bavila, nicméně to nic nemění na tom, že celkově příběh nemá žádný děj.
Spisovatel zde popisuje život Roberta. Možná kdyby přidal nějaké více napínavé
scény a akce. Určitě se najdou lidé, kteří by mi mohli namítat, že už příběh
samotný je velmi drsný a krutý a já bych tam ještě něco přidávala. Jako samozřejmě
to ti lidé neměli jednoduché a nepopírám, že bych jim přála ještě větší utrpení
a tak dál. To rozhodně ne! Ovšem kniha by mě asi více bavila, kdyby přece jen
byl do transportu poslán a spisovatel zde líčil i průběh života v
koncentračních táborech. Což je téma, které mě poslední dobou dosti zajímá.
Bylo velmi zajímavé pozorovat postupný
psychický vývoj hlavní postavy. Jak z naprosté odevzdanosti samotáře se
postupně stává člověk, který hledá společnost. A nakonec i bojuje za svůj
život!
7/10
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za komentář, vždy potěší!