pondělí 28. července 2014

Věty mého srdce: Svítání na poušti

Opět jsem tuto knihu četla jedním dechem a moc si neuvědomovala, že bych měla přemýšlet, jaké věty vám tu ukážu. Tak jsem namátkou nějaké vybrala, opět celé knize nesahají ani po kotníky.

My se necítíme špatně, když prší, a nestěžujeme si, že máme mokré věci, my Bohu naopak děkujeme. Podle Koránu pochází všechno živé z vody. Déšť znamená, že se tráva zazelená, že si zvířata naplní břicha a my také. V poušti je voda vzácnost, je to modré zlato. My na déšť čekáme, modlíme se, aby přišel. Dešťovou vodou se omýváme. Bez deště není život. Nemáme zimu a léto, máme jilaal, období sucha, a gu, období deště. V Somálsku se host vítá vodou, je to projev srdečnosti a úcty.

Músa se řítil vnitrozemním Somálskem od etiopské hranice k Indickému oceánu. Projeli jsme vesnicemi, byly větší než matčina osada, ale také zde chyběly záchody, školy či nemocnice, o elektřině nemluvě.

čtvrtek 24. července 2014

Recenze na knihu: London road

 Originální název: Down London Road
Autor:
Samantha Youngová
Přeložila: Zdeňka Zvěřinová

Počet stran: 381
Vydáno v ČR: 2014
Nakladatelství:  Ikar



Anotace:
Johannu Walkerovou vnímá její okolí jako vypočítavou zlatokopku, která se nechává vydržovat bohatými muži. Vlastní matka ji považuje za neschopnou a také Jo, jak jí všichni přezdívají, těmto předsudkům časem podléhá a uvěří jim. Jen pár nejbližších přitom zná její nezáviděníhodný osud a ví, že Jo je přesným opakem toho, co se o ní povídá. Vždyť jen na jejích bedrech leží břemeno starosti o rodinu – zvlášť o mladšího bratra Colea. Jo při rozhodování o svém životě vždy na první místo staví především jeho budoucnost, a to i při výběru partnera. Rozum však dostane košem, když pozná nevázaného Camerona MacCabea, který se přistěhuje do bytu o patro výš na London Road. Drzý Cameron si Jo hned zaškatulkuje jako vypočítavou mrchu, ale zároveň nepopírá, že ho přitahuje. A není pro něj překážkou ani to, že je zadaná…
(zdroj: bux.cz)


Dneska jsem si pro vás, moji drazí, připravila recenzi na knihu od Knižního klubu, konkrétně od Ikaru, která se pyšní nálepkou Edice světový bestseller, stejně jako její první díl. Ano, tušíte správně, je to recenze na erotický román od spisovatelky Samanthy Youngové - London Road.

Jak pak vypadá kniha?
Na obálce se nachází muž s ženou, kteří zřejmě představují naše hlavní hrdiny. Přebal hardbacku je tentokrát o proti prvnímu dílu laděn do oranžova, ale nebojte, této křiklavější barvy tu moc není, takže to do očí nebije! Oranžovou barvou je napsán pouze název a popisek na přední straně a název na hřbetu knihy. A co ještě ke vzhledu knihy dodat? Snad jen to, že je o trochu širší než díl první.

Písmena, odstavce, stránky, kapitoly...
I v tomto dílu máme tu možnost číst v tzv. ich formě, která nám více umožní vcítit se do situace hlavní hrdinky Jo, která nám celý svůj příběh vypráví svýma očima. Celkově je kniha psaná velmi čtivě a hezky, nejsou zde žádné zdlouhavé pasáže, které by čtenáře uspávaly, ale přece jen se zde pár menších mínusů najde, ale o tom až za chvilku.
 
Příběh, děj, postavy... 
Asi bych začala tím, že i když je to červená knihovnička nebo erotická literatura nebo jak to nazýváte vy, tak se zde o proti prvnímu dílu nenachází moc postelových scén a ani nejsou tak moc rozepisovány a dopodrobna popisovány, jako tomu je u mnoha jiných knih. To však nic nemění na tom, že je to román, spíše zde najdeme více sociálních otázek a myšlenkových pochodů hlavní hrdinky. Bylo velmi zajímavé, jak se postava postupně měnila. Zprvu to byla žena, která se snažila uživit svého bratra a matku každým možným způsobem a svým milencům o sobě moc informací neříkala - nechtěla je tím zatěžovat a zároveň se bála, aby si je svojí složitou situací neodradila. Jakmile ale poznala "svého prince" začala se měnit a postupně otevírat svoje srdce...

Proto musím konstatovat, že tato kniha má hlubší děj, než je tomu u běžných knih tohoto žánru. Nicméně teďka neočekávejte žádný psychologický román, který by se mohl rovnat nějaké klasice uznávané a čtené po staletí. Snažím se vám pouze říci, že tato kniha je lepší a originálnější než její "kolegyně".

Také jsem už nakousla, že i zde se najde pár mínusů. Jedním z nich je celkové rozložení děje, protože naše hlavní postavy se dají dohromady rychle - hnedka v první čtvrtině knihy. A pak nám zde spisovatelka popisuje jejich romantickou idylku. V této části knihy je jedině napínavá matka hlavní postavy, která je alkoholička, takže alespoň ona zde trochu napětí udržuje. Až opět ke konci knihy se dočkáme nějaká té větší zápletky, která ale sama o sobě moc originální není, protože se nachází skoro v každém druhém románu.
 
Sečteno a podtrženo  
Knihu bych shrnula tak, že je to super čtení na léto, které není ani těžké a ani to není žádný odpad, za který by se musel člověk stydět. Všeho je zde akorát, najdete zde akci, romantiku, sociální otázky... Mohu jen vřele doporučit.
 

9/10
  
Tímto bych chtěla poděkovat nakladatelství Knižní klub (Ikar) za poskytnutí recenzního výtisku!!!        

pondělí 21. července 2014

Recenze na knihu: Cena nevinnosti

 Originální název: Sweet Damage
Autor:
Rebecca James
Přeložila: Marcela Nejedlá

Počet stran: 327
Vydáno v ČR: 2014
Nakladatelství: Yoli


Anotace:
Tim je obyčejný australský kluk. Pracuje jako kuchař v otcově restauraci, každý den si zasurfuje a dá si pivo. Je se svým životem navýsost spokojený – tedy až do chvíle, kdy ho jeho přítelkyně Lilla vyhodí z bytu s tím, že by měl konečně dospět. Řízením osudu se Tim stává podnájemníkem v obrovském starodávném a trochu strašidelném domě, který vlastní uzavřená a plachá Anna, dívka s traumatickou minulostí, jež už půl roky nevyšla z domu, neboť trpí agorafóbií (strach z otevřeného prostoru) a záchvaty paniky. Bezstarostný Tim se rozhodne, že si Anninu psychickou nemoc nebude připouštět, ale když se v domě začnou dít podivné věci, zalekne se, že Anna už ztrácí rozum docela a že by mohla být nebezpečná – jenomže to už se mezi oběma spolubydlícími, kteří snad nemohou být rozdílnější, rodí křehké, ale silné pouto…
(zdroj: bux.cz)


U knihy mě velmi zaujala obálka, a tak jsem musela o knihu poprosit. Hnedka, jak mi balíček přišel, jsem se do knihy pustila a zanedlouho jsem ji celou přečetla. Nebudu to už déle zdržovat a pustíme se do recenze!

Jak pak vypadá kniha?
Z obálky paperbacku na nás kouká blondýnka zpoza ofiny, která jí trochu padá do očí. Celkově kniha působí velmi hezky, co se vzhledu týče rozhodně zaujmout umí. Formátem a zpracováním je velmi podobná knize Čas mezi námi. Tedy pro ty, co nevědí, je to tvrdší paperback.

Písmena, odstavce, stránky, kapitoly...
Od spisovatelky Rebeccy James mám doma už jednu její knihu a to konkrétně Krásné zlo. Tento titul jsem bohužel zatím ještě nečetla, protože nebyl čas, tak nemohu srovnávat. Nicméně musím to brzo napravit a knihu si také přečíst!

Děj vypráví v ich formě Tim, obyčejný kluk. Některé kapitoly jsou, ale vyprávěny v er formě, z pohledu Anny, naší druhé hlavní hrdinky. Tato linie je od Timovy rozpoznatelná díky kurzívě, kterou je zvýrazněna. Také nemá zachovanou žádnou dějovou linku. Jednou totiž navazuje tam, kde Tim skončil, podruhé zase vypráví něco z její minulosti...

Nicméně abych to tu nezdržovala, spisovatelka umí psát a čtenáře zaujmout. A to je to nejdůležitější, co potřebujete vědět.

Příběh, děj, postavy... 
Jak jsem již nakousla v předešlém odstavci, spisovatelka psát umí. Pořád čtenáře napíná. Pořád je zde otázka, co se milé Anně stalo? Kdo je Benjamin? A mnohé další, jenž vás přinutí číst a číst, kdykoli je to jen možné. A takto to má se správnou knihou být. Třeba už na další straně se mi všechno vyjasní. Tohle si má čtenář při čtení správně napínavé knihy říkat, proto musím knihu tímto směrem moc vychválit, jelikož já osobně jsem se při čtení nenudila a knihu jsem zhltla skoro za jeden den!

Sice je kniha nádherně napsaná, ovšem je zde pár otázek, na něž mi třeba odpovíte vy. Tyto moje postřehy se týkají spíše logiky příběhu. Tak tedy Anně je dvacet a je velmi bohatá, vlastní dům, z kterého vůbec nevychází kvůli své agorafobii, navíc prožila v posledních letech dost traumatizujících zážitků, takže má psychologické problémy... Nevyhledávájí tedy lidi obyčejně psychologa? Docela mi to při čtení vrtalo hlavou.

Ještě bych si dovolila jednu takovouto otázku. Anna vůbec nevychází z domu, nicméně během příběhu jde z ničeho nic vypovídat na policejní stanici a spisovatelka to nijak nerozvede. (Nebudu zmiňovat za jakých okolností, abych vám toho moc neprozradila.) Trochu divné ne? Pak když je opět doma, tak se bojí vystrčit nos z domu...

Celkově jsou v ději pořád nové a nové zvraty, takže se čtenář nenudí. Autorka vám vždy prozradí jen kousek, což taky pěkně dodává na napínavosti příběhu. 
Sečteno a podtrženo  
Je to super oddechovka, na jejíž čtení si udělejte den volna, protože od knihy se jinde než na konci neodtrhnete! Tím jak spisovatelka postupně vše prozrazuje, jsem v knize nenašla žádné nudné místo!

 10/10
Tímto bych chtěla poděkovat nakladatelství Knižní klub (Yoli) za poskytnutí recenzního výtisku!!!   

čtvrtek 17. července 2014

Recenze na knihu: Božský hráč

 Originální název: Beautiful Player
Autor:
Christina Laurenová
Přeložila: Květa Kaláčková

Počet stran: 351
Vydáno v ČR: 2014
Nakladatelství: Jota



Anotace:
     Neskutečná knihomolka. Chronický Casanova.
     Po tom, co Hanně Bergstromové její starostlivý bratr udělá přednášku o tom, že má úplně katastrofální (protože nulový) společenský život a je zahrabaná zaživa v přípravě na doktorát, nezbývá jí nic jiného, než poslechnout a využít jeho návrh: vypadne ven, seznámí se s novými lidmi, začne randit. A kdo jí pomůže proměnit se ve žhavou dračici, po které budou toužit všichni muži? Nikdo jiný než božský přítel jejího bratra, Will Sumner – investor a dokonalý playboy! Will riskem doslova žije, ale starat se o brýlatou šprtku ho opravdu ani v nejmenším neláká… až do té divoké noci, kdy ho jeho nevinná svůdná žačka naláká do postele – a naučí ho o ženách dvě tři nové věci, na které už nikdy nezapomene. Jakmile Hanna objeví sílu svého sexappealu, je jen na Willovi, aby dokázal, že je opravdu tím jediným mužem, kterého v životě potřebuje.
    Známe už Božského bastarda. Poznali jsme Božského cizince. A teď nadešel ten pravý čas poznat Willa, Božského hráče.
(zdroj: knihcentrum.cz)


Jak jsem slíbila, tak plním a přináším vám recenzi na třetí díl. Moc jsem se na knihu těšila a do čtení jsem se pustila hnedka, jak byla kniha doma. A ani ne do týdne jsem knihu celou přečetla, což je na moje čtecí poměry celkem rychlé.

Jak pak vypadá kniha?
Kniha hezky ladí na poličce s předešlými dvěma díly, kdy první je laděn do červena, druhý do modra a třetí do růžova. Jinak pro ty koho to zajímá je to hardback s přebalem.

Písmena, odstavce, stránky, kapitoly...
Jak jsme již zvyklí z předešlých dvou dílů, ve vyprávění v ich formě se střídají dvě hlavní postavy, muž a žena, nyní to jsou Hanna a Will. Hanna je šprtka, která je od dětství zamilovaná do Willa, což je jejího staršího bratra nejlepší kamarád. Díky dvou pohledům, víme přesně, jak na tom jsou obě strany. Což je sice super, protože vlastně máme možnost, příběh sledovat ze dvou různých úhlů, ale zároveň víme vše, a tak nás  nic nemůže překvapit.

Spisovatelky píší hezky a to tak, že stránky pěkně ubíhají. Nic není rozepisováno moc (snad kromě postelových scén, k čemuž se ještě později dostanu), takže se čtenář nenudí. Na druhou stranu, ale ani nemůže očekávat žádné převratné knižní sousto, které by se mohlo rovnat nějakým klasickým románům, jenž jsou čteny po generace. Vše má tedy své pro a proti!
 
Příběh, děj, postavy... 
Asi bych měla začít tím, že ti kdo si oblíbili minulé hlavní postavy a to Chloe a Benetta nebo Sáru a Maxe, je zde budou moci opět potkat. Jsou to totiž Willovi dobří přátelé a skamarádí se s nimi i Hanna. Autorky se jim zde také trochu věnují a jejich příběhy dotáhnout do opravdového konce.

První díl měl nějaký ten děj, který ještě za děj jde považovat. Druhý byl na hraně a u třetího už toho samotného "děje" moc není. Kromě toho, že jedou na víkend k  Hanniným rodičům a jedné konečné zápletky se toho moc nestane. Spisovatelky se zde zaměřily spíše na postelové scény, které dokáží popisovat klidně jednu na patnácti stránkách. Co už je trošku moc, ne?

Sice se kniha dějově o proti minulým dvěma trochu pohoršila, ale na druhou stranu se zde najdou momenty, u kterých se od srdce zasmějete. U čtení se celkově nudit nebudete, styl psaní zaujmout dokáže!
 
Sečteno a podtrženo 
Abych to nějak shrnula, tak tedy:
Je to suprová oddechovka na léto někam k bazénu nebo moři, ale postačí klidně i na zahradu nebo na balkon. Stránky pěkně ubíhají a pokud od této knihy neočekáváte nějaké zázraky, složité milostné romance a kdo ví co ještě, tak zklamaní rozhodně nebudete.
 5/10
Tímto bych chtěla poděkovat Knihcentru za poskytnutí recenzního výtisku!!!
http://www.knihcentrum.cz/

neděle 13. července 2014

Recenze na knihu: Ukolébavka

Originální název: This Lullaby
Autor: Sarah Dessenová
Přeložila: Mirka Kopicová
Počet stran: 373
Vydáno v ČR: 2011
Nakladatelství: Cooboo 


Anotace:
„O lásce už jsem neměla žádné iluze. Přicházela a odcházela, ranila, a někdy taky ne. Lidé nemají být spolu navěky, bez ohledu na to, co se zpívá v písních.“ Remy nevěří v lásku, a ostatně proč by měla? Její matka se se popáté vdává a její otec, kterého nikdy nepoznala, ji zanechal jen jednu ubohou píseň – Ukolébavku, kterou si lidé tak často a tak absurdně nechávají hrát na svatbách. Remy ale věří na zábavu, a tak o kluky nemá nouzi, s kamarádkami chodí pařit a vůbec si užívá života. Přesně podle plánu, s cynismem, nadhledem a jistou dávkou blahosklonnosti nad city ostatních. Pak se ale v jejím životě objeví Dexter a snaží se jí převrátit život vzhůru nohama. Otázkou je, zda o to ledová královna Remy vůbec stojí…
(zdroj: bux.cz)


O této spisovatelce jsem hodně slyšela tedy potažmo o jejích knihách Ukolébavka a Poslouchej! Přibližně před rokem se objevovaly hodně na různých blozích, a tak vzbudily moji pozornost. Hlavně jsem si chtěla přečíst knihu Poslouchej, která mě zaujala svým tématem, to se nicméně zatím nestalo, tak třeba v budoucnu. Ale před nějakou dobou jsem si koupila Ukolébavku, když byla za super cenu, a na dovolené jsem se do ní pustila.

Hodně lidem se obálka líbí, já osobně z ní tak moc nadšená nejsem. Je to paperback. Co se mi nelíbí je, že obrázek na přední stránce je useknutý a na hřbetu nahrazený fialovou barvou. Preferuji, když obrázek buď je po celém obalu nebo postupně přechází v barvu.

Po přečtení bych tuto knihu doporučila spíše děvčatům ve věku 13-16 let. Pro mě to byla moc jednoduchá četba s dějem, ze kterého bych byla dříve unešená, dnes mi to ale přijde spíše stupidní. Celkově chování postav, jejich rozchody. Prostě jedno velké puberťácké klišé...

Sice se spisovatelka snažila do příběhu dostat nějakou tu hloubku. Tedy snažila se tam zapasovat fakt, že hlavní postava nevěří na lásku, kvůli svojí matce, která se xkrát rozvedla. Nakonec ale pochopí, že láska je a otevře jí své srdce. Ovšem moc se jí to nepovedlo, pořád tam převládaly puberťácké prvky.

Celkově kniha rychle ubíhá, čtení je super. Nicméně žádný zázrak nečekejte!

4/10

středa 9. července 2014

Recenze na knihu: Drakie (Návrat)




Originální název: Hidden (A Firelight Novel)
Autor: Sophie Jordanová
Přeložila: Miroslava Urešová
Počet stran: 261
Vydáno v ČR: 2013
Nakladatelství: Cooboo 

Anotace:

 V druhém díle Drakie se Jacinda rozhodla vydat za svou matkou, kterou drakijský kmen vykázal z města. Předtím ale ještě chce zachránit Miriam, mladší Cassianovu sestru, z enkroské pevnosti, protože cítí určitou odpovědnost za to, co se jí stalo. S Jacindou chce opustit město i Tamra, která se jednou provždy utvrdila v tom, že o ni Cassian nestojí a nikdy stát nebude, obzvlášť poté, co uzavřel svazek s Jacindou. Záchrannou skupinu nakonec ale tvoří čtyři osoby: Jacinda, Tamra, Cassian a Will.
(zdroj: bux.cz)
 


Poslední díl triologie o  dívce jménem Jacinda, která pochází z horského kmene drakiů, což jsou lidé, kteří na sebe umí brát podobu draka. Právě ona je pro kmen důležitá, jelikož jako jediná umí chrlit oheň. V minulých dílech byla donucena vzít si za muže Cassiana, který jednou převezme od svého otce vedení nad kmenem. To by nebylo tak hrozné, kdyby naše hlavní postava nebyla zamilována do Willa. Co je však ještě horší, je, že Will je lovec. Jeho posláním je lovit draky!

Druhý díl končí velmi napínavě a to zrovna tak, že je lovci zajata Miriam, Cassianova mladší sestra, a odvezena do pevnosti, kde vězní draky a dělají s nimi různé pokusy. Jacinda, Cassian, Will a Jacindina mladší sestra Tamara se rozhodnou Miriam zachránit. A právě zde začíná první kapitola třetího dílu.

A jak kniha vypadá? Naprosto úchvatně! Obálka je opět dokonalá, kouká na nás z ní nádherná rudovlasá žena. Přední strana hardbacku je laděna do červena zatímco na zadní straně barva přechází do modra. Jak již je u této série zvykem, tak číslo kapitoly je hezky graficky zpracováno. Nachází se zde obrázek draka a první písmeno texty je větší.

Hnedka ze začátku se dostáváme do akce. Jacinda se nechá zavřít do oné pevnosti, aby mohla najít Miriam. Ostatní ji poté přijdou zachránit, pomocí jejího a Cassianova pouta. To by tomu ale nebylo, kdyby se něco nezvrtlo a nepřišla pořádná vřava, že? Tak té se tedy dočkáme v prvních pár kapitolách.

Pak už to vypadá na pěknou idylku, což čtenáře donutí se zamyslet, jestli je to jako všechno a zbytek knihy už bude jen a jen popis něčeho ne moc akčního nebo jestli se ještě něco stane. Nebojte ještě se pár akciček ve zbytku knihy najde! I když abych pravdu řekla, nejsou zrovna moc napínavé, tak jako začátek...

Co se zde ještě trochu napínavého stane, jsou sledovací zařízení. Toto téma je na začátku trochu nakousnuto, takže už dává předem tušit. Přesněji mi bylo jasné, že kovové plíšky implantované drakům do hlavy jsou sledovací zařízení. Ale hlavní postava ne a ne na to přijít. Zde se tedy nachází otázka z praktického hlediska, fakt to někomu nedojde hnedka, proboha?

Celkově si myslím, že je celá série povedená a vyplatí se, si ji přečíst. Nakladatelství Cooboo, které tuto sérii vydává, zveřejnilo obálku další dílu, nicméně já měla za to, že je to trilologie. A on další díl... Snažila jsem se zjistit nějaké informaci, jestli to třeba není nějaké volné pokračování, ale na nic jsem nepřišla. Nevíte něco vy? No, a já se už jen těším na další díl...

8/10

pondělí 7. července 2014

Recenze na knihu: Božský cizinec



Originální název: Beautiful Stranger
Autor: Christina Laurenová
Přeložila: Květa Kaláčková
Počet stran: 318
Vydáno v ČR: 2013
Nakladatelství: Jota  


Anotace:
Božská kombinace sexu, drzosti a emocí!
Sara Dillonová, nadaná finanční asistentka, se při útěku od svého nevěrného přítele přestěhuje do NY. Unavená několikaletým stereotypem hledá povyražení bez přílišných závazků. Když v tanečním klubu potká neodolatelného, sexy Brita, nepočítá s tím, že by z toho bylo něco víc než zábava na jednu noc. Ale způsob a rychlost, kterými muž překračuje její zákazy, ho brzy promění z nezávazného flirtu v jedinečného Božského cizince.
Celé město ví o tom, že Max Stella je na ženské a střídá je jako trenýrky. Navzdory tomu, nakolik spoléhá na svůj vzhled businessmana, začne po setkání se Sarou – a po jejím svolení, aby pořídil několik jejích divokých fotek – přemýšlet nad tím, jestli by jeho vášně mohly někdy přerůst za hranice ložnice.
Pro Sáru je jen jediná věc děsivější, než že by je někdo chytil při setkáních plných erotických zážitků na veřejnosti – že by se jí Max mohl dostat příliš k tělu – a to ne doslovně.
(zdroj: bux.cz)
 


Skoro po roce jsem se odhodlala si koupit další díl pokračování Božského bastarda, který vydávají dvě spisovatelky pod pseudonymem Christina Lauren. Pod tímto uměleckým jménem se skrývá Christina Hobbsová a Lauren Billingsová. A nejdéle do konce léta můžete u mě na blogu očekávat také recenzi na třetí díl - Božský hráč. Předem se omlouvám, pokud omylem k prvnímu dílu přihodím něco z knihy Dublin street, jelikož při čtení jsem zjistila, že mi tyto dvě knihy docela splývají.

Abych dodržovala přesný postup mích recenzí, tak bych nyní měla pokračovat popisem knihy jako takové. Tak tedy je to hardback. A písmena na stránkách jsou poměrně velká, takže vám stránky pod rukama přímo ubíhají ani nevíte jak.

Kniha je psaná ich formou a ve vyprávění se střídá Sára a její božský cizinec Max. Což mě přivádí k myšlence, že poslední dobou se přímo roztrhl pytel s takovýmto stylem.

Nevím, jestli si to dobře pamatuji, ale přijde mi, že první díl měl alespoň nějaký ten děj a zápletku. Zatímco tento byl pouze o sexu s bohatým chlapíkem a léčení se z rozchodu s jiným. Tak nějak tu nebylo nic, co by čtenáře drželo v napětí. Kromě posledních pár stránek, kde by se našla taková ta ohraná zápletka, kterou vám ani nebudu prozrazovat, protože myslím, že sami tušíte. Ovšem romantické ženské pohlaví, které si potrpí na prince z pohádky, kteří se ze zlobivých změní ze dne a den v hodný, si tu najdou své a knihu užijou. (Možná se mýlím, protože jak jsem již psala výše, docela se mi motá Dublin street a Božský bastard.)

Jak jsem již nepřímo naznačila, čeká nás také změna hlavních postav. To se také dalo tušit, když první díl měl velký happy end. Nicméně ti, jenž si minulé hlavní postavy oblíbily, nezoufejte! I zde se na pár stránkách objeví, jako dobří známí našich nových hrdinů.

7/10

Recenze na knihu: Život s hvězdou



Originální název: ---
Autor: Jiří Weil
Přeložila: ---
Počet stran: 159
Vydáno v ČR: 1964
Nakladatelství: Mladá fronta
  

Anotace:
Román vypráví o židovském úředníkovi, který se skrývá před transportem na předměstí a žije v očekávání nevyhnutelné smrti. V kritickém okamžiku se vzchopí a rozhodne se zápasit o svůj život.  
(zdroj: databazeknih.cz)


Opět vám přináším recenzi na knihu, kterou možná můžete také nalézt na vašich maturitních seznamech. Je to knížka poměrně tenká, přibližně nějakých 160 stránek. Moje verze této knihy je paperbacková se žlutou židovskou hvězdou na přední straně s černým pozadím.

Celkově je příběh vyprávěn v ich formě, kdy hlavní postava je žid, který se vzdal šance na život a jen přežívá v rozbořeném domě. Proč by ho měl opravovat, když mu ho stejně jednou vezmou. Ztratil lásku a nemá za co bojovat. Mrzne a vyžívá z toho, z čeho se dá. Má však štěstí, protože lidé odcházejí do transportů, ale on pořád zůstává v Praze. Jednoho dne k němu přijde kocour, kterého pojmenuje Tomáš. Je to risk, jelikož domácí zvířata mají zakázané, stejně jako jízdu tramvají nebo některé ulice...

Abych pravdu řekla, tak kniha mě část bavila, nicméně to nic nemění na tom, že celkově příběh nemá žádný děj. Spisovatel zde popisuje život Roberta. Možná kdyby přidal nějaké více napínavé scény a akce. Určitě se najdou lidé, kteří by mi mohli namítat, že už příběh samotný je velmi drsný a krutý a já bych tam ještě něco přidávala. Jako samozřejmě to ti lidé neměli jednoduché a nepopírám, že bych jim přála ještě větší utrpení a tak dál. To rozhodně ne! Ovšem kniha by mě asi více bavila, kdyby přece jen byl do transportu poslán a spisovatel zde líčil i průběh života v koncentračních táborech. Což je téma, které mě poslední dobou dosti zajímá.

Bylo velmi zajímavé pozorovat postupný psychický vývoj hlavní postavy. Jak z naprosté odevzdanosti samotáře se postupně stává člověk, který hledá společnost. A nakonec i bojuje za svůj život! 

7/10