Recenze na knihu: Magie krve

Originální název: Blood Magic
Autor: Tessa Grattonová
Přeložila: Jana Kunová
Počet stran: 350
Vydáno v ČR: 2013
Nakladatelství: Knižní klub

Anotace:
Ze středoškolačky Silly se stala po smrti rodičů samotářka a místní podivín. Nick je naopak oblíbený a sebevědomý chlapec, který si však kvůli své minulosti drží od lidí odstup. Oba cítí, že je váže zvláštní pouto – a brzy se ukáže, že mají společnou schopnost provozovat kouzla, která se provádějí pomocí krve. Nick, Silla a její starší bratr Reese experimentují s magií, ale brzy zjišťují, že v ospalém prérijním městečku na ně číhá někdo, kdo v magii krve hledá moc a nesmrtelnost a jehož osud se proplétá historií jejich rodin už dlouhé desítky let... (zdroj: bux.cz)



Knihu Magie krve jsem měla na svém seznamu "Chci si přečíst" už hodně dlouho. Teprve až nyní když mi domů dorazil druhý díl, jsem se rozhodla, si také pořídit ten první. Takže hnedka o jarních prázdninách na horách jsem se pustila do čtení a musím se přiznat, že už druhý den bylo velmi těžké vstát od knihy a jít na sjezdovku!

Jak pak vypadá kniha?
Kniha je klasický hardback s velmi zajímavým přebalem, který určitě přitáhne pozornost budoucího čtenáře a donutí ho začít přemýšlet, o čem asi kniha může být. Já sama jsem to nevěděla až do doby, kdy jsem ji otevřela a začala číst. 

Stránky jsou slabé, takže moc rychle neubývají, ale to zde vůbec nevadí. Ba spíš naopak! Originální je i zpracování začátku kapitol, kde k příslušné číslovce přibyla i řádka vzájemně propletených vlnek. Graficky je i odlišena dějová linie probíhající v minulosti, a to tak že tento text je psán kurzívou.

Písmena, odstavce, stránky, kapitoly...

Spisovatelka příběh vypráví v tzv. ich formě, která je rozhodně lepší, pro pohodlnější vžití do postav. Zajímavé je i střídání dvou hlavních postav ve vyprávění v jedné z dějových linií. A to Silly a Nicholase, dvou náctiletých, kteří spolu začnou chodit hnedka na prvních stránkách a celé to dobrodružství s magií prožívají spolu. Většinou mi takovéto střídání vadí, zde jsem to však uvítala, jelikož Tessa to umí využít k tomu, aby čtenáře skvěle napnula.

Dvakrát jsem se zmínila o dvou dějových linií, tak teďka přišel čas vám je vysvětlit. Dalo by se říci že hlavní dějovou linii, představují Silla a Nicholas, kteří žijí v současnosti. Druhou vedlejší linii, která v knize sice nemá dost místa, za to čtenáře dokonale napne, se odehrává od roku 1904 až do současnosti a je psána formou deníkových zápisků jedné postupně šílící čarodějnice jménem Josephine. Tato linie čtenáře donutí číst, jelikož vše hrozně moc zamotává a zamotává, ale nebojte! Na konci se vše vysvětlí!

Příběh, děj, postavy... 
Příběh je velmi zajímavý, napínavý a originální.Určitě má tendence čtenáře zaujmout a donutit číst dál a dál. Dokonce je možné, že si budete přát, aby kniha ještě neskončila, jelikož vše se vyřeší na posledních pár stránkách. Proto bych se vůbec nezlobila, kdyby spisovatelka konec trochu více natáhla, jelikož mi přišel trochu víc osekaný.

Na závěr bych autorčin styl chtěla přirovnat ke své oblíbené spisovatelce Richelle Mead, protože obě umí vytvořit úžasné napětí. Dokážou úžasně zaplést děj. A v neposlední řadě vědí, co to chce, aby se čtenář opravdu bál!


9/10

Recenze na knihu: Solaris

Originální název: Solaris
Autor: Stanislaw Lem
Přeložila: Erich Sojka a Bořivoj Křemenák
Počet stran: 243
Vydáno v ČR: 2009
Nakladatelství: Academia

Anotace:
Vrcholné dílo jednoho z mála neanglicky píšících spisovatelů, kteří se dostali na absolutní špičku pomyslného žebříčku autorů science fiction. Příběh se odehrává na vzdálené planetě Solaris osídlené živým, inteligentním oceánem. Jakékoliv pokusy o navázání kontaktu však vedou k naprosto nečekaným důsledkům. Oceán totiž dokáže zhmotnit nejskrytější lidské myšlenky, vytvořit kopie dávno zemřelých lidí,... To ovšem psychika těch, kteří se o kontakt pokoušejí, nedokáže unést. (zdroj: bux.cz)



Tak tedy nyní jsem si pro vás připravila recenzi opět na knihu, kterou možná naleznete i ve vašem seznamu děl k maturitě. Jedná se o sci-fi román od polského autora, jenž byl i několikrát zfilmován.

Jak pak vypadá kniha?
Já jsem si na bazaru našla vydání od nakladatelství Academia, jedná se konkrétně o knihu z filmové edice. Je to paperback, který jsem sebou tahala do školy a potom zpátky domů, takže jsem celou knihu četla jen na cestách. A musím říci, že co do hmotnosti tašky jsem rozhodně nepoznala, že sebou vláčím o knihu více.

Písmena, odstavce, stránky, kapitoly...

Příběh je vyprávěn v ich formě, což je jedině plus. Už tak stačí velmi na pochopení náročný děj, u něhož se čtenář musí soustředit, aby vše pochopil, jak má. O tom klasika je, ne? 

Možná byste někdo namítl, že je i o dlouhých pasážích, ve kterých se nic neděje, kde vám autor pouze něco popisuje a klidně by se to vlastně dalo vypustit. Jo, tak to zde také najdete. Například taková kapitola, v níž vám spisovatel líčí, co to vlastně jsou mimoidy, symetriády, asymetriády zabere něco okolo 31 stránek. To ani nemluvím o popisech historie výzkumu planety Solaris...

Příběh, děj, postavy...

Zde rozhodně nemohu upřít originalitu, když jsem si četla anotaci, kniha mě velmi zaujala. V dnešní době jsou pulty knihkupectví plná upírů, vlkodlaků, andělů, apokalisp... Je jen málo knih, co se zabývají otázkou jiného světa, a když už nějakou objevíte, tak se rozhodně nezabývá otázkou komunikace mezi námi lidstvem a jinou formou života. To totiž najdete jen zde! Je to hrozně zajímavá otázka, na kterou by se dala vést dlouhá diskuse, jak se dorozumět třeba s živých oceánem? Vždyť nemá pusu...

Pokud vás moc neberou otázky na téma, jak se dorozumívat s vodou. Možná by vás mohl zajímat vztah mezi hlavním hrdinou vědcem Kelvinem a jeho mrtvou přítelkyní Harey, jíž zřejmě "oživil oceán" a přivedl ji k němu. Tedy abych to trochu upřesnila, rozhodě v příběhu nevstávají mrtví z hrobů. Oceán nějak oživil jeho vzpomínky a proměnil je v nového hmotného tvora. Kelvin sám neví, jestli je to od oceánu přátelské gesto, nebo jestli je zkoumají či gesto nepřátelské a v neposlední řadě, jestli za to vůbec onen oceán může. Z počátku je velmi vyděšen, kdo by nebyl, ale postupně k ní opět přilne, takže i toto je velmi zajímavé v knize sledovat.

Co mi zde ale chybělo, bylo napětí, toho zde bylo pramálo. Také akci bych přidala, celá kniha je totiž založena jen a jen na věděckých výzkumech a vztahu Kelvina a Harey. Chtělo by více prokládat nudné kapitoly, kde autor líčí onu historii výzkumu nebo zvláštní vymyšlené útvary, nějakou akcí, pohybem, napětím. Prostě něčím, co by čtenáře zase vzbudilo a neuspalo!

7/10

Recenze na knihu: Bouře mečů

Originální název: A Storm of Swords
Autor: George R. R. Martin
Přeložila: Hana Březáková
Počet stran: 1198
Vydáno v ČR: 2011
Nakladatelství: Talpress

Anotace:
Z pěti uchazečů o trůn je jeden mrtvý, další upadli v nemilost, a boj, v němž jsou bez skrupulí uzavírána nová spojenectví a rušena stará, zuří nemilosrdně dál. Moc rodu Lannisterů hrozivě sílí, avšak Tyrion trpí stále většími ústrky od své intrikánské sestry, krutého otce i zkaženého sadistického synovce. Robb Stark je nucen bránit mladé království proti zuřivosti Greyjoyů, kteří si chtějí Sever zabrat pro sebe. Divocí vytáhli zpoza Zdi a spolu s nimi nabývají na síle Jiní. O celý kontinent dál se vydává na válečné tažení Daenerys a její draci nebezpečně rostou. Každý podniká odhodlanou výpravu za své vítězství, a všichni dohromady halí svět do temné bouře mečů, která je však pouhou dětskou šarvátkou ve srovnání s válkou mezi silami dobra a zla, jejíž hrozba se blíží... Druhé vydání třetí části fantasy eposu Písně ledu a ohně, vázané v jednom svazku.
(zdroj: bux.cz)

Dneska tu pro vás mám recenzi na další díl série Píseň ledu a ohně a to konkrétně na čtvrtý díl, který je co do počtu stran nejobjemněší knihou jakou jsem kdy četla. Rozhodně před čtením posilněte ruce, protože udržet tuto skoro 1200stránkovou "bichli" dá pořádnou práci. Na čtení jsem se velmi těšila, tak se pojďme podívat, co se skrývá mezi deskami.

Opět jsem se rozhodla pořídit si nové vydání s pevnými deskami, aby mi na poličce díly hezky ladily. Také jsem se v recenzích na předešlé dva díly zmiňovala o mapkách jihu, severu a Králova přístaviště. Tentokrát se bohužel žádné nové nedočkáme, snad se tedy poštěstí v dalších dílech!

Kniha navazuje plynule na předešlé, což je jedině dobře. Styl vyprávění se také nezměnil, což znamená, že i nyní je příběh vyprávěn ve třetí osobě a co kapitola to jiná postava. Myslím, že oproti druhému dílu nám zde přibyl Samwell, kterého sice známe už od prvního dílu, nicméně pouze jako jednu z vedlejších postav kapitol Jona Sněha.

Na to kolik je v sérii postav nám přibudou další nové, zejména divocí, Tyrellové a Dornové. Opět je na konci knihy několik stránek věnováno postavám, aby se čtenář vždy mohl zorientovat. Snad vám tedy pomůže!

Dovolila bych se vám tu vyjmenovat ty, kteří mají svoje kapitoly:
Tyrion
Zejména jemu je v celé knize věnováno docela dost prostoru. Nyní už nemá moc moci v rukávech, spíše se stává jednou z loutek, se kterými se hraje. Dovolím si nyní citovat jednu větu, kterou pronesl lodr Petyr "V Králově přístavišti jsou dva druhy lidí. Hráči a figurky."

Dále jsou to Jon, Davos, Sansa, Arya, Jamie, Catelyn, Daenerys, Samwell, Bran

Děje je zde hodně! Čtenář se rozhodně nebude nudit, vždyť se obsah třetího dílu ani celý nevešel do třetí série seriálu Hry o trůny. Autor i nyní usekává kapitoly v těch nejnapínavějších momentech a tím si zaručuje, že čtenář bude číst dál a dál až knihu dočte. Tím ovšem muka v podobě napětí pro čtenáře nekončí, takže bude muset běžet do knihkupectví pro další díl! I já tam brzo budu muset zaběhnout.

Ráda bych se vám také svěřila se svým menším pátrání na internetu. Momentálně má série Píseň ledu a ohně pět dílů: Hra o trůny, Střet králů, Bouře mečů, Hostina pro vrány, Tanec s draky, v budoucnu by ale měly přibýt další dva díly, které spisovatel má prozatím rozepsané. Držme tedy palce, ať knihy dopíše a vydá!

Moc doufám, že vás tloušťka knihy neodradí, jelikož to opravdu stojí za to! No, a mně nezbývá než se těšit na další díl!

10/10