Recenze na knihu: Božský bastard

Originální název: Beautiful Bastard

Autor: Christina Laurenová

Přeložila: Naďa Funioková

Počet stran: 303

Vydáno v ČR: 2013

Nakladatelství: Jota

Anotace:
    Ambiciózní praktikantka. Perfekcionistický šéf. A pořádná spousta šikany.
    Chloe Millsová, zatraceně chytrá a pracovitá studentka obchodní administrativy, má jediný problém: svého šéfa, Bennetta Ryana. Je náročný, neomalený, bezohledný – a naprosto neodolatelný. Božský bastard.
    Bennett se vrátil z Francie do Chicaga, aby zaujal významný post v obrovském rodinném podniku. Vůbec nečekal, že ta asistentka, která mu v zahraničí na dálku pomáhala, je nádherné, nevinně provokativní – naprosto nesnesitelné – stvoření, se kterým se teď bude muset vídat každý den. Navzdory drbům nikdy nebyl příznivce románků na pracovišti. Jenže Chloe pro něj představuje takové pokušení, že je ochotný pravidla ohnout – nebo je rovnou poslat k čertu –, pokud to znamená, že bude jeho. Kdykoli a kdekoli.
    Když ovšem jejich vzájemná touha dostoupí zlomového bodu, budou se muset Bennett a Chloe rozhodnout, co všechno jsou ochotni obětovat, aby jeden druhého získali.
(zdroj: bux.cz)

Knihu jsem si koupila na Arara.cz, když měly den bez poštovného. O knize jsem hodně slyšela, a tak není divu, že jsem byla zvědavá... Do čtení jsem se pustila hnedka, jak jsem měla volnou chvilku, a přečetla ji za pár dní doslova jedním dechem.

Obálka je velmi pěkná. Příjemný hardback pěkně do ruky pasující. Na přebalu se zřejmě nachází naše hlavní postava a to Božský bastard alias Bennett Rayn, který řídí úspěšné oddělení v rodinné firmě. Za asistentku má našeho druhého hlavního hrdinu a to vysokoškolačku Chloe Millsnovou, s níž si do oka zrovna moc nepadl. O jeho rodině se ale to samé rozhodně říci nedá.

Jak jsem již naznačila, v knize se objevují dva hlavní hrdinové, kteří se ve vyprávění příběhu střídají. To je rozhodně originální a umožňuje to čtenáři pochopit příběh z obou prespektiv. Celkově je kniha psána tzv. Ich formou, což je další plus. Tento styl psaní se mi velmi líbil, i když mohu říci, že jsem dávala přednost kapitolám, jež vyprávěl Bennett, přeci jen je lepší nebo zajímavější vědět, jak to všechno vidí chlapy, ne? Normálně jim do hlavy nevidíme, tak alespoň v knize se nám to může poštěstit.

Dvě hlavní postavy, dva pohledy na situaci v ději, tak aby toho nebylo málo, máme tu i dvě autorky pro tuto jednu knihu. Protože pod pseudonymem Christina Laurenová se skrývá Christina Hobbsová a Lauren Billingsová. Božský bastard je jejich prvotina, nicméně už mají na kontě nejméně dvě knihy. Nakladatelství Jota totiž připravuje k vydání jejich další knihu s názvem Božský cizinec, dílo by mělo vyjít někdy na jaře příštího roku. Vy co jste už četly tuto knihu, těšíte se?

Celkový příběh je klasika z toho pomalu se rozšiřujícího erotického žánru, kde mi přijdou všechny knihy jako jedna, nicméně vždy se trochu lišící. Co ale této knize nemohu upřít je její čtivost, čte se opravdu jedním dechem.

Shrnuto a podtrženo: knihu s klidným svědomím doporučuji lidem, které tento žánr baví. Ti statní, co si vždy nějakou takovouto podobnou knihu koupíte a potom reptáte, jak to bylo nudné a bla, bla bla, tak se j raději vyhněte velkým obloukem, ušetříte si peníze a nervy!

7/10

Moje knižní série

Rozhodla jsem se, si hezky vypsat všechny série, které nemám zkompletované, ať to vidím černé na bílém. Taky doufám, že se mi podaří alespoň většinu dokompletovat!

Recenze na knihu: Drakie - Útěk

Originální název: Vanish: A Firelight Novel

Autor: Sopfie Jordanová

Přeložila: Olga Bártová

Počet stran: 263

Vydáno v ČR: 2012

Nakladatelství: Cooboo

Anotace:

Jacinda vyzradila tajemství svého drakijského kmene, aby zachránila chlapce, kterého miluje. Převtělila se kvůli němu před lidmi, a tak porušila jedno z nejpřísněji dodržovaných pravidel. Teď se ale musí ke kmeni vrátit, s vědomím, že Willa možná už nikdy neuvidí. Will má zastřenou paměť a jeho vzpomínky na onu osudnou noc a slib, který Jacindě dal, jsou zřejmě ty tam. Za své prohřešky a za to, že z drakijského města utekla, ale hlavně proto, že se zamilovala do lovce draků, Jacinda přichází o výsadní postavení i o nejlepší kamarádku Azurku. Cítí se strašně osamělá a začíná pochybovat o tom, jestli přece jen nedělá chybu, když se vzpírá kmenovým pravidlům, a jestli by se jim neměla nakonec podrobit. Přesto se upíná k naději, že na ni Will úplně nezapomněl, najde ji a zase budou spolu. Může se její přání splnit a bude schopná případně s Willem odejít a všeho se vzdát?

(zdroj: bux.cz)

Skoro po roce jsem se dokopala ke koupi dalšího dílu, ale jinak jsem neváhala a hnedka, jak jsem měla volných pár dní, jsem se pustila do čtení. Ze začátku jsem měla trochu obavy, jelikož první díl mě zrovna moc nenadchnul. Obavy se postupně vytratily a čtení jsem si užívala od začátku knihy až do konce.

Stejně jako tomu bylo u prvního dílu, tak i nyní musím pochválit obálku a celkové grafické zpracování knihy. To je totiž úžasné, nádherně zpracované začátky kapitol... Knihu jsem nemohla odložit a musela ji pořád přendavat z ruky do ruky… I teďka je mi líto ji zandat do poličky!

Stejně jako první díl i tato kniha se čte naprosto suprově a stránky jen ubíhají pod rukama. Tento díl by se dal zvládnout za jeden den, ovšem já jsem si ho chtěla pořádně užít, proto jsem si čtení „šetřila“, takže jsem knihu četla něco okolo tří dnů. Spisovatelka píše lehce s žádnými složitými kličkami, takže super kniha pro oddech.

I minule jsem si stěžovala, že děj je dost ohraný atd., více najdete v recenzi na minulý díl. Zde si na toto téma stěžovat nehodlám. Spíše mi zde hlavní postava Jacinda hodně připomínala Bellu ze Stmívání (za to mě asi ukamenujete), protože obě jsou velmi nerozhodné: Edward/Jacob nebo Will/Cassian. Chápu, že se ocitla v hodně těžké situaci, ale i přesto mi z toho občas pěnila krev.

V tomto díle mi už ani na nervy nelezla máma Jacindy, dokonce jsem ji chápala a soucítila s ní, chvílemi mi jí bylo i líto. Spíše mi začal vadit kmen celkově…

Je zde mnohem více akce. Kniha je od prvních pár stránek až po polední stránky napěchovaná akcí, napětím, romantikou… Najdete zde tedy od všeho trochu a to je super.

Co říci na závěr? Nutně potřebuju další díl, protože potřebuju vědět, jak to celé skončí. Kdo s kým bude, jestli budou v bezpečí, jak se zachová kmen… Na konci vyvstane hodně moc otázek, na které snad dostaneme odpověď v posledním díle!

8/10

Recenze na knihu: Spalovač mrtvol

Originální název: ---

Autor: Ladislav Fuks

Přeložila: ---

Počet stran: 171

Vydáno v ČR: 1983

Nakladatelství: Mladá fronta

Anotace:

Psychologický horor Spalovač mrtvol patří bezesporu k nejznámějším dílům spisovatele Ladislava Fukse.
Příběh Karla Kopfrkingla, snaživého zaměstnance pražského krematoria, se začíná odehrávat na konci 30. let 20. století a v období okupace. Vypravěč v něm skvěle zachytil vývoj charakteru "malého" člověka, který se pod vlivem historických událostí děsivě změní a který je kvůli kariéře ochoten vyvraždit celou svou rodinu.

(zdroj: martinus.cz)

Tak vám dneska přináším takovou mini-recenzi na další knihu z maturitního seznamu. Tentokrát jsem si z antikvariátu nechala poslat Spalovače mrtvol, jelikož kamarádky z něho byly velmi nadšené. A to zrovna moc nečtou – vlastně vůbec.

Abych hnedka na začátku nekritizovala, tak musím říci, že kniha byla velmi dobře vystupňovaná. Na posledních dvaceti stránkách vše vygradovalo, jak jsem si ani ve snu nepředstavovala.

Dále spisovatel velmi dobře rozvíjel hlavní postavu. Úžasně zde bylo vidět, jak se charakter postavy mění z rodinného typu na chladnokrevného vraha odevzdaného říši. Chvílemi jsem se divila, jestli je možné, aby se člověk takto radikálně změnil.

Tato kniha nemá hlavní zápletku! Já ji nenašla… Přišlo mi to spíše jako popis života jedné rodiny, kde se postupně němí charakter jedné z postav. Kdybych knihu v půlce odložila, vůbec by mi nevadilo, že nevím, jak dopadne. Chytla mě až na konci, kdy jak už bylo řečeno, děj gradoval. A tak to být přece nemá, ne? Kdo čte knihu kvůli posledním pár stránkám?

Knihu bych doporučila lidem, co hledají něco rychlého a alespoň trochu zajímavého na přečtení, protože tato kniha se dá přečíst na jedno posezení.

4/10

Měsíční chvástačka červenec (8)

Je už půlka srpna, takže je nejvyšší čas sepsat chvástačku  za červenec, který nebyl oproti jiným měsícům zase tak moc úrodný, ale pro mě to jsou moc hezké knihy, za něž jsem velmi ráda.

 

Knihy, co jsem dostala:

Jako první vám představím knihy, které jsem dostala od mamky a jsou to knihy na maturitu. Našla jsem si je na antikvariátu: Romeo a Julie, Krysař, Spalovač mrtvol. Romeo a Julie je dvojjazyčná kniha.

Dále jsem dostala tři knihy od babičky, samozřejmě jsem si je sama vybrala a jsou to knihy: Divergence, Hra o trůny, Drakie – Útěk. Jsem za ně moc moc ráda!

Knihy, které jsem dostala na zrecenzování:

Tak tento měsíc jsem poprosila o dvě knihy nakladatelství Fragment a to o: Mayské proroctví – Hadí spirála, Jmenuji se X.

Tak to je pro tento měsíc všechno, doufám, že i vy jste získaly super knihy, z nichž máte velkou radost.

Recenze na knihu: Divergence

Originální název: Divergent

Autor: Veronica Rothová

Přeložila: Radka Kolebáčová

Počet stran: 341

Vydáno v ČR: 2012

Nakladatelství: Cooboo

Anotace:

Chicago, budoucnost. Obyvatelé města, které obklopuje jen močál a obepíná ostnatý drát, jsou rozděleni do pěti frakcí. Beatrice je čerstvých šestnáct a přišel čas vybrat, do které frakce chce patřit, které ctnosti se chce na celý život odevzdat. Překvapivé rozhodnutí jí do cesty přivede osudového kluka – úchvatného, ale taky trochu nesnesitelného. Beatrice zjišťuje, že ve společnosti, která se jeví tak dokonalá, vzrůstá napětí a hrozící nebezpečí lze zažehnat jen jedním způsobem, který ji ale možná zničí.

(zdroj: bux.cz)

Abych pravdu řekla, tak když kniha vyšla, já se o ni moc nezajímala, ovšem po přečtení tolika vašich recenzí s kladnými ohlasy, mě začala nahlodávat zvědavost – o čem asi kniha bude… Chtěla jsem si ji přečíst už dříve, vždyť vyšla skoro už před rokem a půl, nicméně já se k ní ne a ne dopracovat. No a konečně jsem si ji vzala do auta cestou z dovolené a začetla se.

Ocitáme se v přetvořené společnosti, kde jsou lidé děleni do několika frakcí: mírumilovnost, neohroženost, sečtělost, odevzdanost, upřímnost. Hlavní hrdinka Beatrice patří se svou rodinou do odevzdaných již odmala, nicméně skromnost, jenž je vlastností, kterou její frakce staví nad všechny ostatní, ji na srdci zrovna moc neleží. Bylo jí šestnáct let, a tak spolu se svými vrstevníky stojí na důležité křižovatce v životě, musí si zvolit svoji frakci, ke které chce až do konce života patřit. Po testech, které prokáží, že je divergentní, tedy že jeví stejné známky jak odevzdanosti, tak neohroženosti a sečtělosti, si nakonec vybere neohroženost. V této frakci  se setká s trenérem přezdívaným Čtyřka a tvrdý výcvik začíná… Dokáže získat místo ve frakci? Zjistí proč má na ní vedení spadeno? Co to obnáší být divergentní? Kdo vlastně Čtyřka je? Proč se sečtělost bouří proti odevzdanosti? ...

Co knize rozhodně nemohu upřít je její čtivost! Stránky ubíhají jedna báseň, že jsem se ze začátku trochu bála, abych ji nepřečetla moc rychle a nakonec se v autě nenudila, takže jsem si ji šetřila, co to šlo.

Od knihy jsem očekávala hodně, jelikož po přečtení tolika kladných recenzí to ani jinak nejde. Proto jsem byla ze začátku trochu zklamaná, děj se totiž v této knize rozvíjí velice pomalu a pomalu přibírá na obrátkách. Říkala jsem: Co na tom ti lidé vidí? Vždyť je to hrozně jednoduché… Ovšem po přečtení mohu konstatovat, abyste knihu dočetli až do konce a teprve potom soudili. U mě zlomoví moment nastal tehdy, když jsem si uvědomila do koho se vlastně Beatrice alias Tris zamiluje. Adepty jsem měla dva: Čtyřku a Petera. Kdo to nakonec je, to si přečtěte sami. 

Velmi ale velmi moc se mi líbí obálka. Je prostě super a název je taky takový záhadný, tedy pro mě ano, jak je tomu u vás netuším. S knihou jsem se nemohla přestat mazlit, protože je taková pěkně do ruky.

Pořád mi ale v hlavě vrtá jedna velmi záludná otázka: „Co je venku – ve světě?“  Na to nám autorka zatím nedala žádnou odpověď a ani nic nenaznačila, nezbývá tedy než si jen a jen něco představovat. Co si myslíte vy? Před čím neohrožení společnost chrání? Popřípadě co střeží? Nebo bude se tomuto tématu spisovatelka v pokračování věnovat? 

Co říct na závěr? Přečtěte ji celou, stojí to za to, nyní koupě již nelituji. (To bych po prvních pár stránkách říct nemohla.) A moc a moc se těším na další díly a hlavně na film. 

 10/10 

P.S. Nevíte, kdy bude mít film premiéru nebo kdy bude zveřejněný trailer?